Parser.cz

– Ja nevydrzim v zadne praci moc dlouho. Max. 1-2 roky. Pak se zacnu strasne nudit a musim praci zmenit. Takze se nezlobte kdyz za chvili odejdu. (Tohle rekla uchazecka, ze ktere se pak stala manazerka kancelare a zustala u me 8 let).

Zajimave je, ze jsem od stejnych lidi nemel zadna velka ocekavani. Proste jsen jen potreboval okamzitou pomoc. Mel jsem toho nad hlavu a hlavne jsem chtel nekoho najit kdo mi pomuze s jednodussimi ukoly. U nekterych jsem si myslel, ze za chvilku odpadnou. Proste, ze to vzdaji. Ale casem se to vyvinulo v neco vetsiho. Videl jsem, ze se na ne muzu spolehnout. Videl jsem, ze jim zalezi na cem pracuji a neboji se pomoci, kdyz je potreba. Zajimali se o deni kolem nich a dokazali prispet vlastni iniciativou.

Nevim proc, ale mam z takoveho pribehu  radost. Mam lepsi pocit najmout cloveka na obycejnou praci, bez ocekavani a dat vsemu cas at se to vyvine. Kdyz se ten clovek takto u me vypracuje tak vim, ze se na nej muzu mnohem lepe spolehnout nez na jakehokoliv super zkuseneho manazera, ktereho bych najmul za jakekoliv velke penize. Ten zkuseny a dobre placeny manazer nebude mit nikdy takovou loajalitu k firme a nebude mit nikdy tak intimni znalosti fungovani firmy. Ono kdyz se nekdo postupne vypracuje a vyzkousi si ruzne pozice ve firme, tak skutecne te sve praci rozumi do posledniho detailu. To jak pak vsemu rozumi dela uplne jine vysledky. A navic kdyz clovek do te vyssi pozice vyroste tak z toho mam vetsi radost. Proste ten postup me fascinuje. Jak se z cloveka bez velkeho ocekavani stane klicova postava ve firme.

Pripomina mi to zacatek nejakeho podnikani. Ze zacatku se nic poradne nevi.  Malokdo veri, ze se to nekam dotahne. A pak najednou to predci vsechny ocekavani. Vytvori se neco vyznamneho.