Parser.cz

Vita napsal velice trefny postreh ke komentari – jestli neni lepsi investovat do startupu nez utracet… (volne podano). Presna citace na co Vita odpovidal:”…ci je John za 10 dni schopny vygenerovat taky prijem ako mu dokaze zabespecit vynos jeho investicii do startupov , ktore neriadi. takze risk v tomto modele je 10 dni zivota cloveka”.

Pratele tohle si presne myslim. Velmi casto potkavam ruzne startupisty. Strasne vsem drzim palce at se jim dari. Ale zaroven vidim krutou realitu. Ono se to podari strasne malemu procentu firem. Investovani do startupu vubec neni zadna jistota. Najit schopne lidi, kterym se to podari je strasne malo a ti vetsinou stejne investici nechteji. Tohle je fakt realita.

Zjistil jsem jeste dalsi problem. I kdyz se do startupu intenzivne zapojim a snazim se radit tak kazdy zakladatel ma sve vlastni nazory. Chce si to udelat po svem. Chce delat vlastni chyby. Ma svoje presvedceni na zaklade vlastnich zkusenosti. Po par letech potkam stejneho cloveka a vidim, ze se vubec nikam nepohl. Je to skutecne depresivni. To je duvod proc nejradeji podnikam sam. Vim jak co delat. Nemusim nikomu nic vysvetlovat. Nemusim nikoho presvedcovat. Soustredim se jen na to aby to podnikani bylo uspesne. Vidim to uplne jasne co musim delat. Ale mam pocit, ze vetsina startupu resi uplne neco jineho nez by mely.

A financne? Ono nekdy staci jit na nejakou schuzku, projit se po skladu, potkat zajimaveho cloveka, precist si dobrou knizku a prijdu na neco co udela mnohem vetsi rozdil nez jakakoliv investice do jineho startupu. Nejak vice verim na vlastni ovlivneni meho zivota nez se spolehat na ostatni. A taky na to musim mit cas.