Parser.cz

Na přednáškách Seznamu na ČVUT je zajímavé, že se opírají o praxi. Takže když 23. 10. Petr Přibyl vykládal o projektovém řízení, nebylo to o tom, jaké jsou metodiky projektového řízení, ale o tom, jak řídí své projekty největší portálová firma na našem trhu.

Jako každý „institut“ také projektové řízení vyrůstá z praxe. Každý z nás přirozeně řídí nějaké projekty. Otázka je, na kolik dokážeme tuto činnost reflektovat, a zda jsem ochotní se poučit. Pokud někdo nepovažuje problematiku projektového řízení za něco, co se ho týká, může si jako projekt představit třeba své manželství. A zatímco u manželství bychom mohli sáhnout po některé z etik či psycho socio a jiných příruček, při řízení firemních projektů se můžeme inspirovat již vytvořenými metodikami. Zajímavé je, že ani jedno většinou neděláme. Neudělal to ani Seznam, a tak odpověď na dotaz, zda v Seznamu požívali či používají nějakou zavedenou metodiku zněla „ne“. A jako stádium číslo jedna na plátně svítil nápis „chaos“.

Lidé jsou zkrátka takoví, že raději chodí svými vlastními cestami. Seznam touto cestou došel k vlastnímu systému projektového řízení, který nyní čítá 12 bodů, od prvního, kdy Iva něco napadne až k poslednímu, kdy je projekt vyhodnocován. Nejvíce mne zaujaly tři body, které asi nejsou ničím novým pod sluncem, ale některé věci může člověk slyšet pořád:

Jestliže se pouštím do nějakého projektu, potřebuji plán. Ten plán by však měl být přiměřený. Asi není rozumné si myslet, že za hodinu naplánuji projekt, na kterém se bude pracovat příští půl rok. Na druhou stranu není třeba strávit týden přípravou plánu pro projekt, jehož realizace zabere měsíc. Dobrý plán ušetří spoustu času. Jen nás nesmí stát nepřiměřeně mnoho času. Někdy je prostě lepší se s tím jedním člověkem, kterého řídím, domluvit rovnou :) Přesto však stále platí, že plánovat je třeba.