Parser.cz

Vláda nám p?ipravila druhý “skoro” lockdown. Ten jarní z minulého roku jsem bral opravdu vážn?. M?l jsem z nové situace obavy. Ne jen o sebe, ale hlavn? o mé starší blízké. P?emýšlel jsem jestli se nepoloží ekonomika, o?ekával jsem velkou krizi. Po?ád jsem na Twitter sledoval zprávy a novinky. Naplno jsem se v?noval práci pro mého nejv?tšího klienta z (ne)pohodlí domova. Fakt jsem to bral vážn? a snažil se ud?lat toho co nejvíce, aby se jej p?ípadná krize dotkla co nejmén?, p?ípadn? z toho všeho vyšel z konkurence alespo? nejlépe.

Trvalo to 2 – 3 týdny než jsem se vzpamatoval a za?al všechno vyhodnocovat více racionáln?. Omezil jsem sledování zpráv o ší?ení viru SARS-CoV-2. Za pár dní se mi vy?istila hlava a m?l jsem pocit, že vše sleduji více s nadhledem. Nicmén? v práci jsem nepolevil, na krizi to vypadalo. Nakonec jak víme vláda všechny ekonomické problémy odsunula masivními dotacemi.

Z jarního lockdownu jsem si odnesl p?edevším hodn? zkušeností a pevn?jší pracovní návyky. Konkrétn? t?eba nespoléhat na další lidi a dotahovat v?ci do konce (ujistit se že vše jede podle plánu) a nebát se d?lat rozhodnutí bez schválení, pokud jsem si jistý že jsou správné (obecn? více si v??it). Z tohoto všeho t?žím stále.

Ješt? m? napadá, že jsem si dost za?al vážit možnost pracovat mimo domov. Zjistil jsem, že n?kdy vstávám v 6:20 na vlak s úsm?vem a t?ším se na nové výzvy. Je trochu zvláštní, že lockdown a v podstat? home office m? nau?il d?sledn? odd?lovat osobní a profesní život a více si je vážit odd?lené.