Parser.cz

Dneska jsem šel do obchodu nakoupit nějaké věci. Samozřejmě hluboce zamyšlený nad všemožnou prací, takže žádný spěch. Když jsem přišel ke přechodu všiml jsem si jak jej bez zaváhání přejel řidič s mobilem v ruce. Napadlo mě jaké by to asi bylo mít teď puštěný mobil a natočit jej. Všechny takto natočené „Scumbag Steve“ by jsem mohl dát na web a přiživit se na flame a zlobě.

Na takovou věc by se mi hodili Google glass. Prostě je aktivujete a máte okamžitě záznam. Stačí si jen dívat. Večer by člověk postahoval vida do počítače, roztřídil a nahrál. Možná by na tom šel postavit i celý portál, kam by lidé nahrávali materiál a pak by se pomocí hodnocení vytvořil seznam těch nejlepších videi. To vůbec nezní špatně. Taková masová záležitost u které si člověk zanadává.

Jenomže pak mě napadlo, kolik by se toho asi nestihlo natočit včas. Kdyby tak existovala možnost nahrávat nepřetržitě naprosto všechno. Hmm a proč ne? Vždyť jsou to jen gigabajty dat. Cožpak dneska nemáme mobilní zařízení, které by to nedokázalo uchovat? Celý náš den nahraný. Stačí už jen vše projít a najít zajímavé okamžiky. Pak vybrat ty nejlepší a nasdílet ostatním. No to mě podrž, to je jak z filmu Zvláštní dny. Už jen mít tu technologii na přenos zážitku rovnou do mozku. Pak by jsme mohli prožít nejlepší chvíle těch druhých.

I když ono by to možná mohlo fungovat. Představte si, že máte jít na pohovor a večer se o něj podělíte s ostatními. Anebo poradu, rande, pokus o překonání osobního rekordu, neúspěšná snaha o sbalení holky ve vlaku. Je nekonečné množství možností a zážitků, které by s vámi chtěli lidé sdílet. Je to jako koukat se na film, zažívat osud svého hrdiny. Někomu se bude líbit prožívat nejlepší chvilky celebrity, někomu jinému zase sledovat depresivní obrazy z ponurých uliček. No už chybí jen ten obsah pro dospělé :)