Parser.cz

Nemam rad smlouvani a dohadovani o nejakem obchodu. Mam pocit, ze to je ztrata casu. Nelibi se mi pristup k obchodu, kdy kazda strana jen zkousi co ji projde. Kdyz to prejde nejakou rozumnou hranici tak me to tak znechuti, ze nechci v obchodu pokracovat.

Kdyz delam nejaky obchod tak hodne premyslim co by bylo idealni reseni pro obe strany (WIN – WIN). Snazim se vzit do pozice druhe strany a co by bylo prijatelne pro me. Je to docela tezke a zabere to hodne casu.

Nejvice me znechuti, kdyz prijdu s dobre promyslenym navrhem a druha strana to nedoceni. A radeji zkousi co muze dosahnout. Bez nejake logiky nebo argumentu se snazi dosahnout maximalnich vyhod. V tom okamziku si rikam, ze to je ztrata casu a chci jednani ukoncit. Nekdy se stane, ze druha strana se pak chce vratit k originalnimu navrhu. Jenze me se v hlavne neco zmeni  a uz se mi to taky nelibi. Proste kdyz nekdo nedokaze ocenit co je dobry navrh na obchod tak me to uplne znechuti ten obchod udelat.

Vim, ze jsem to takto drive nemel. Ale hodne se to zmenilo.  V USA mam pocit, ze jsem zahlcen ruznymi nabidkami. A ze tech prilezitosti je mnohem vice nez se da lidsky zvladnout. Takze kdyz je moznost se rychle a jednoduse domluvit tak to beru. Kdyz to je moc slozite tak to odsouvam pryc. Ono totiz na uplne kazdy problem nebo situaci existuji alternativni reseni. Nikdy neni jen jedno mozne reseni nebo jeden zakaznik. Vzdy je nejaka dalsi moznost hned za rohem.