Parser.cz

Dnes jsem díky @MarekP narazil na zajímavý článek Link Removals – You’re At Risk. Craig Addyman dostal za úkol vyčistit špatný odkazový profil a zjistil zajímavou věc. Jen 7,5% ze všech reakcí na odstranění zpětného odkazu vyžadovalo nějakou autorizaci. Zbytku stačilo, že žádost byla poslána z anonymního emailu na gmail.com. Ve finále 39% odkazů bylo opravdu odstraněno jen tak na žádost.

Drsné že? A teď se přiznejte kdo z vás by odstranil z článku odkaz na základě důvěrně vypadajícího emailu, třeba od neco@seoagentura.tld, která „čistí“ odkazový profil?

Ne, konec srandy, tohle je celkem vážná věc. Ono získat hezký odkaz z článku není v dnešní době jen tak jednoduché. Ty nejhezčí a nejlepší odkazy jsou prostě za to, že si to váš obsah prostě zaslouží. Když o vašem webu napíšou, je to jak steroidová egoinjekce injekce. Prostě super pocit. Pokud nejste kontroverzní hater, tak zvláště u komerčních projektů takovéto odkazy získáváte maximálně v jednotkách za týden. Teď si představte, že si někdo udělá list vašich nejlepších odkazů, a na domény, kde jsou odešle důvěryhodnou žádost o smazání, anebo o atribut nofollow. Skriptem by byla snad otázka minut. Nechutná představa.

Osobně vidím problém hlavně v tom, že si lidé neuvědomují hodnotu online obsahu. Pro nás SEO zasvěcené je odkaz cenný. Nemáme dokonce problém vyjádřit jej v penězích. Zbytku světa to ale nedává smysl. Nechápou to. Vždyť často ani nevědí jakou hodnotu má jejich vlastní text či celý web. Pak jim nemůžeme mít za zlé, že smazání odkazu považují za běžnou věc, kterou není nutné nějak zvlášť autorizovat.